Děti se ve školách připravují na povolání, která zatím ani neexistují. Konkrétní znalosti a dovednosti, které budou v budoucnosti potřebovat pro práci, zatím často ani nejsou známy. Kdysi dlouhodobě fungující plány neustále podléhají změně. Trvání na jistotě, přesnosti, jednání přesně podle stanovených pravidel a plánů přestává stačit. Namísto toho je stále podstatnější flexibilita, schopnost se učit novým věcem, otevřenost změnám a novým nápadům. Namísto tvrdého projektového managementu často nastupuje agilní management. A mezi top 10 nejdůležitějších dovedností pro pracovní trh se dostávají komplexní řešení úkolů, kritické myšlení, kreativita, emoční inteligence a spolupráce.
Jak to funguje ve světě VUCA?
V – Volatility – Proměnlivost – Změna se děje častěji než v minulosti, je rychlejší a má mnohem větší dopad. Přirozená schopnost člověka přizpůsobovat se změnám je menší než rychlost, se kterou se v posledních 10 letech změny dějí. Proto je potřeba se s tím naučit žít.
U – Uncertainity – Nejistota – Co dnes v mém odvětví platí, už zítra nemusí být pravda. Vše se mění tak rychle, že plány mohou být neaktuální už v momentě, kdy se vytváří. Nevíme, kdy firma přijde s novým nápadem, konkurence učiní nečekaný tah, zákazníci změní svoje chování.
C – Complexity – Složitost – Blízkost, urgentnost a urputnost témat vnesená do našich životů internetem, mobilními telefony, sociálními sítěmi a sdílením způsobuje, že vše je propojeno se vším. To nám zabraňuje svět snadno pochopit, ale hlavně nám to brání nalézat jednoduchá řešení.
A – Ambiguity – Dvojznačnost – Proměnlivost, nejistota a složitost způsobují, že neexistuje jediná pravda, jediné správné řešení. Záleží to na úhlu pohledu. Tlačit tak svou variantu jako jedinou správnou z pozice síly a moci již nefunguje.
Výzvou současnosti je umět v tomto světě spokojeně žít. I proto se v současné době stále více setkáváme s pojmy “agilní management”, “agilní týmy”, a to nejen v prostředí vývojářských softwarových firem, kde tento přístup vznikl. Čtyři základní hodnoty z Manifestu agilního vývoje software se dají velmi jednoduše aplikovat na jakékoli odvětví. K tomu, aby byl tým agilní, nestačí přikázat, že od příštího měsíce bude agilní. Je zapotřebí změna postoje k práci, převzetí vlastní zodpovědnosti, podpoření schopnosti komunikovat a táhnout za jeden provaz. Pak se povede naplňovat čtyři základní agilní hodnoty, tj. jednotlivci a interakce před procesy a nástroji, fungující produkt před vyčerpávající dokumentací, spolupráce se zákazníkem před vyjednáváním o smlouvě, reagování na změny před dodržováním plánu.
Je tedy potřeba umět se zaměřit na schopnost přizpůsobit se změnám a přijímat je jako přirozenou součást života, na inovace a hledání nových řešení, na hledání skutečných potřeb zákazníka a na schopnost vnímat co se skutečně děje v komunikaci. A reagovat na to tak, že to situaci prospěje, podpoří to týmovou kreativitu (přijímání nápadů druhých, stavění na nich a společné tvoření) a porozumění sám sobě, ostatním, situacím a vztahům (emoční inteligence).
Jednou z cest, jak pracovat na změně zaběhnutých postojů a jak se připravit na život ve VUCA světě, je trénink výše zmíněných dovedností a změna myšlení metodou aplikované improvizace. Jak to funguje konkrétně popisuje PLAY! model, se kterým přišel Raymond van Driel, mezinárodní facilitátor a odborník na problematiku spolupráce. Představuje světu základní principy improvizačního myšlení, které jsou základem pro růstové nastavení mysli a které umožní týmům být agilní a zároveň podporuje hodnoty, jako je otevřenost, respekt, odvaha a transparentnost.
Starší vzorec myšlení, že člověk musí nejprve vymyslet a dotáhnout věci do konce, aby našel správné řešení, již dnes nefunguje. Improvizační myšlení naopak podporuje přístup “building plane while flying”, tedy schopnost utvářet věci za chodu. Tato změna přístupu potřebuje samozřejmě dovednosti, ale především změnu myšlení a víru v to, že je to možné. Pomáhá vytvářet prostředí, ve kterém jste v plné uvolněné pozornosti a díky tomu dokážete udělat rozhodnutí, která přináší nejlepší možné výsledky v krizových situacích.
Co znamená P.L.A.Y.!?
"P" jako PRESENCE (přítomnost). To znamená, že jste "tady a teď" a jste si vědomi všeho, co se kolem vás děje. Podobně jako „mindfulness“ nahrazuje rozptýlení a roztříštěnost zájmem a jasným zaměřením. Kde teď jste? Co se děje kolem vás? Co říkají vaše smysly o okolí? Úzkost a stres mohou snížit naši schopnost soustředit se a vidět možnosti. Když se cítíme zamrzlí a stresovaní, je snadné ztratit nadhled a nedokážeme si všímat a těžit z toho, co se děje kolem nás, a adekvátně na to reagovat. Rozvinutím vlastní všímavosti získáme mnohem víc vnitřních zdrojů k tomu, abychom mohli adekvátně a užitečně reagovat.
"L" znamená LEAPING INTO (skočit do toho). Někdy musíme začít realizovat projekt nebo úkol, aniž bychom předem naplánovali všechny požadované kroky. Někdy je potřeba, abychom začali pracovat na něčem ještě dřív, než budeme plně připraveni. V průběhu práce se potom neustále přizpůsobujeme tomu, co situace vyžaduje. To je zvláště důležité, pokud nemáme všechny informace, které potřebujeme nebo chceme, nebo se situace rychle mění. "L" znamená současně i Letting Go (pouštění). Věci nejsou vždy tak, jak bychom rádi nebo jak bychom očekávali, nedějí se podle naší vlastní představy. Někdy je prostě musíme pustit: naše představa o tom, jak mají být věci správně, naše potřeba mít vše pod kontrolou, naše jistota ohledně toho, jak by měly věci být. V náročných, stresových a rychle se měnících situacích je schopnost flexibility mnohem užitečnější než lpění na vlastní představě o vývoji situace.
'A' znamená ACCEPT a ADAPT (přijmout a přizpůsobit). Jedná se o schopnost přijetí nabídek – vidět příležitost v tom, co říkají a dělají jiní. A dovolit si změnit svůj názor a chování tím, co přinášejí ostatní. Netrvat na tom, co máme v hlavě, ale tvořit společně. Dochází ke změně defenzivního přístupu, kdy chceme bránit za všech okolností svoje názory a svou pravdu, a blokujeme tím jakýkoli jiný vstup, na tvořivý přístup, kdy umožňujeme ostatním přicházet s nápady, podporujeme jejich angažovanost a skutečnou účast. To neznamená, že musíme souhlasit s ostatními, když s nimi nesouhlasíme. Ale můžeme hledat způsoby, jak uznat to, co přinesou, a stavět na tom. Vždy je totiž možné něco z toho akceptovat a na tom stavět. Složité to může být především proto, že rezistence ke změnám je obecně velmi vysoká. Lidé prostě nemají rádi změny, i když jsou pozitivní. Tento bod se vztahuje k překonání počátečního odporu vůči změnám a učí skutečnému přijímání a přizpůsobení se tomu, co přichází.
"Y" znamená YES AND... (Ano a..). Umění říkat „Ano a“ posiluje výše popsané přijetí ("ano"), tím, že přidává a staví na tom ("a ..."). Jedná se o opak principu "Ano, ale ..." - chování, kde se soustředíme na to, proč něco nefunguje. Odměnou za "Ano a" je konstruktivnější spolupráce, více energie a plynulost v komunikaci. “Ano a” pomáhá zaměřovat se na řešení problém, nikoli na problém jako takový.
“!” je Impact (dopad). To se týká uplatňování čtyř výše uvedených zásad přesvědčivým a odvážným způsobem, aby to mělo skutečný efekt. Trénink těchto improvizačních cvičení přináší angažovanost, důvěru a transparentnost v komunikaci i spolupráci.
Díky tréninku metodami aplikované improvizace je takto možné získat potřebné agilní nastavení mysli, které nám pomůže žít spokojeně a s nadhledem v našem osobním i pracovním VUCA světě.
P.L.A.Y! tedy srozumitelně popisuje užitek aplikované improvizace ve firemním prostředí. Vlastní trénink dovedností pomáhá získat potřebné agilní nastavení mysli, které nám pomůže žít spokojeně a s nadhledem v našem osobním i pracovním VUCA světě. A podstatné je, že díky tomuto nácviku nebudou témata jako otevřenost, flexibilita, agilita a reakce na změny pouze proklamovaným heslem, ale skutečně žitým principem.