Podle výzkumu mezinárodní organizace ISSP, který proběhl roku 2005 v desítkách zemí světa, pracují Češi hlavně pro peníze, v práci se déle nezdržují a snaží se, aby jim nezasahovala do soukromí. Středovýchodní Evropané jsou se svou prací méně spokojeni než občané ze starých zemí EU.
Lidé spokojeni se svým zaměstnáním obvykle pracují lépe a nepotřebují tolik chránit své soukromí. Podle sociologa Jiřího Večerníka, který měl na starost českou část výzkumu, určuje vztah k pracovnímu trhu hlubší kulturní základ. Lidé zvyklí na povinnou a často zbytečnou práci před rokem 1990 se mění jen pomalu.
Počátkem transformace si mnozí chtěli ověřit své možnosti na volném pracovním trhu, od něhož očekávali jen vysoké platy a rychlou kariéru. Navíc přerozdělení majetku během transformace ukázalo, že osobní blahobyt a příjmy nevychází z tvrdé práce.
Pokles zájmu o práci i loajality k firmám zřejmě způsobil příchod zahraničních firem a přetrvávající strnulost trhu práce. Strnulost pracovního trhu se podepisuje i na situaci těch, kteří práci mají.
Během osmi let se zvětšil počet mužů, kteří jsou spokojeni se svým výdělkem a s kariérou, naopak ženy jsou stále častěji rozčarovány z nezajímavé práce, která navíc není jistá. Mezi ženami roste zájem o uplatnění v profesi, pracovní trh však s nimi po odchodu na mateřskou příliš nepočítá.
-hp-