V roce 2013 pracovalo celkem 4 937 tis. osob, tj. 46,9 % celé populace České republiky. Přitom v prvním roce samostatnosti České republiky, v roce 1993, byl tento podíl o něco vyšší (47,2 %). V období 1993 až 2013 se však výrazně měnily faktory, které protichůdně ovlivnily výši tohoto podílu. Na jedné straně se podstatně snížil počet dětí do patnácti let a zároveň se prodloužil věk odchodu do důchodu. Na druhé straně vzrostla nezaměstnanost, prodloužila se střední délka života a značně se prodloužila průměrná délka vzdělávání.
Když odhlédneme od předproduktivní složky obyvatel (0–14 let) a osob 65letých a starších, potom situaci na trhu práce charakterizuje obecná míra zaměstnanosti 15–64letých osob (počet pracujících ve věku 15–64 let k celkovému počtu 15–64letých obyvatel). Vysoká míra zaměstnanosti byla na počátku sledovaného období až do roku 1996, kdy se pohybovala nad úrovní 69 %. V důsledku vývoje situace na trhu práce poté postupně klesala až ke hranici 64 % v roce 2004.
Počet pracujících v ČR v pětiletých věkových skupinách v letech 1993 a 2013
Zdroj: ČSÚ
V posledních čtyřech letech míra zaměstnanosti roste. V roce 2013 se přiblížila k 68 %. Podle předběžných údajů dosáhla v průměru za rok 2014 již úrovně výchozího roku 1993.
Míra zaměstnanosti podstatně klesla v nejmladší skupině 15–19letých osob. Výrazně se snížila i u osob 20–24 let. Velká část z nich totiž po maturitě pokračuje ve studiu. O málo klesla i ve velké skupině 25–54letých, neboť se zde mj. projevilo zvýšení věku rodiček.
Naprosto opačná tendence je ovšem ve skupinách lidí v předdůchodovém věku. Výrazně se zvýšila míra zaměstnanosti osob ve věku 55–59 let jak u žen, tak u mužů. V porovnání se situací před dvaceti lety podstatně častěji pracují i mladší šedesátníci (60–64letí).
V české společnosti se tak zásadně projevily změny podmínek pro odchod do důchodu. Určitý pokles míry zaměstnanosti ve skupině 65letých a starších lidí je jednoznačně způsoben vysokým nárůstem počtu osob, které dosáhly 70 a více let, a ty jsou převážně ekonomicky neaktivní.
Dopady demografických změn
Výsledkem těchto změn a předcházejícího demografického vývoje je skutečnost, že relace mezi absolutní četností pracujících v nejmladším a nejstarším produktivním věku se úplně obrátila. V roce 1993 převyšoval počet pracujících ve věku 15–24 let počet pracujících 55–64letých 2,5krát. O dvacet let později byl naopak počet pracujících v nejstarší desetileté skupině produktivního věku 2,6krát vyšší než počet pracujících v nejmladší desetileté skupině produktivního věku.
Změny v počtu pracujících v uvedených skupinách byly tedy podstatně větší než v celé skupině 25–54 let, ve které se zvýšil počet pracujících v období 1993 až 2013 o necelých 100 tis. Počet pracujících ve věku 65 a více let zatím ovlivňuje celkovou zaměstnanost jen málo (91 tis. v roce 2013 proti 75 tis. v roce 1993).
Absolutní četnost pracujících v určitém věku je značně ovlivněna posuny ve věkové struktuře obyvatelstva. Projevují se v ní všechny nerovnoměrnosti v demografickém vývoji od 40. let minulého století až do začátku tohoto tisíciletí.
Pokud vezmeme v úvahu velikost jednotlivých věkových skupin pracujících, pak klíčovou roli pro úroveň celkové zaměstnanosti v následujících letech budou mít silné ročníky narozených v 70. letech. Proto se ukazuje jako zvlášť aktuální rozvoj systému efektivního celoživotního vzdělávání, který by měl umožnit využití potenciálu těchto osob v příštím čtvrtstoletí.
Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–24 let v členských zemích EU v roce 2013
Zdroj: Eurostat (Labour Force Survey)
Rozdíly jsou i mezi státy Evropské unie
Rozdíly v míře zaměstnanosti mladých a lidí ve vyšším věku podstatně ovlivňují rozdíly v celkové zaměstnanosti mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Pokud jde o věkovou skupinu 15–24letých, která z valné části studuje, tak v průměru EU pracovala v roce 2013 třetina těchto mladých. Míra zaměstnanosti v ČR byla podprůměrná (25,6 %).
Nejnižší zaměstnanost mladých je v celém pásmu zemí na jihu kontinentu od Portugalska až po Rumunsko, nižší byla i na Slovensku a v Maďarsku. Vysoká míra zaměstnanosti mladých je na druhé straně v Německu, Rakousku, Nizozemsku, ve Velké Britanii a ve všech severských státech. V Nizozemsku dokonce přesáhla 62 %.
Vysokou míru zaměstnanosti 15–24letých vykazují i nečlenské státy EU Norsko, Švýcarsko a Island. Diference v míře zaměstnanosti se projevují jak mezi mladými muži, tak i ženami.
Nižší míra zaměstnanosti mladých v ČR souvisí s mimořádným nárůstem podílu studujících na středních a vysokých školách. Avšak vysoký podíl studujících vykazují i všechny země, ve kterých dosahuje míra zaměstnanosti mladých nejvyšších hodnot. To potvrzují údaje Eurostatu o podílu absolventů vysokých škol ve věku 30–34 let. Rozdíl je v tom, že podstatná část mladých v těchto zemích kombinuje studium se zaměstnáním ať již z důvodů ekonomických, nebo kvůli nabytí praktických zkušeností ve zvoleném oboru studia.
Velké rozdíly v zaměstnanosti lze pozorovat i ve skupině osob ve starším produktivním věku. V obou věkových skupinách 55–59letých a 60–64letých je míra zaměstnanosti nejvyšší právě v zemích, které se zároveň vyznačují i vysokou mírou zaměstnanosti mladých, tedy v severských státech, Nizozemsku, ve Velké Británii a v Německu. Určitou výjimkou je Rakousko, kde vliv vysokého podílu pracujících mladých částečně kompenzuje nižší míra zaměstnanosti ve vyšším věku.
Zaměstnanost 55–64letých žen stále pod průměrem EU
V České republice je na jedné straně velmi nízká zaměstnanost mladých, na druhé straně je míra zaměstnanosti mírně nadprůměrná ve skupině 55–64 let. Nadprůměrná je však pouze v kategorii mužů, zaměstnanost žen v tomto věku je stále pod unijním průměrem.
V analýze ČSÚ – Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky – je uvedeno i mezinárodní porovnání průměrné očekávané doby pracovní aktivity za všechny členské země Evropské unie (duration of working life). Ta udává průměrný počet let, kdy osoba ve věku 15 let bude aktivní na trhu práce (zaměstnaná, resp. nezaměstnaná). Ukazatel vychází z demografických dat a z dat o situaci na trhu práce (LFS-VŠPS). Pro potřeby výpočtu byly využity i údaje z LFS za jednotlivé ročníky respondentů, které se běžně nepublikují.
Výše uvedenou analýzu najdete na http://bit.ly/1IBzx4I.