Společnost ManpowerGroup prezentovala na Světovém ekonomickém fóru v Davosu výsledky svého nejnovějšího průzkumu Revoluce dovedností (Skills revolution).
Průzkum se ptal 18 000 zaměstnavatelů ve 43 zemích, jaký dopad bude mít automatizace na počet jejich zaměstnanců v příštích 2 letech, jaké pozice a činnosti budou nejvíce zasaženy a jakou strategii zvolí, aby si zajistili potřebné dovednosti související s technologickým pokrokem.
Nahradí stroje a software lidi?
Více než 90 % zaměstnavatelů očekává, že jejich společnost bude v příštích 2 letech ovlivněna digitalizací a automatizací. Nebojíme se tvrdit, že jsme na počátku největší změny v požadavcích firem na své zaměstnance. Až 45 % každodenních pracovních činností, za které jsou dnes lidé placeni, by mohlo být automatizováno s aktuálně dostupnými technologiemi.
Nové technologie mohou být drahé a vyžadují lidi se specifickými dovednostmi, takže zaměstnavatelé stále váhají, zda přijmout automatizaci a rozloučit se s pracovníky.
Podle průzkumu ManpowerGroup Revoluce dovedností je v krátkodobém horizontu budoucnost práce pozitivní. Většina zaměstnavatelů očekává, že zavádění automatizace a digitalizace přinese v konečném důsledku nárůst zaměstnanosti.
Osmdesát tři procent má v úmyslu zachovat nebo zvýšit počet zaměstnanců a zvyšovat jejich kvalifikaci v příštích dvou letech. Pouze 12 % zaměstnavatelů plánuje snížení počtu zaměstnanců v důsledku automatizace.
Když se ale podíváme na historický vývoj zaměstnanosti od 1. průmyslové revoluce, tak celková zaměstnanost již 200 let neustále roste. Mění se ale zaměstnanost v jednotlivých sektorech.
Nejprve docházelo k mohutnému přesunu lidí ze zemědělství do průmyslu, potom do služeb a technologií a nyní pozorujeme velký nárůst zaměstnanosti v sociálních službách, zdravotnictví, školství atd.
V době „Revoluce dovedností“ se bude hodnota jednotlivých dovedností měnit. Jakmile budou lidé a organizace připraveny, digitalizace a rostoucí podíl kvalifikované pracovní síly přinese nové příležitosti. Odhadujeme, že 65 % pracovních pozic, které bude nastupující generace Z vykonávat, dosud ani neexistuje.
Technologie nahradí jak kognitivní, tak manuální rutinní úkoly, a lidé se tak budou moci věnovat více naplňující práci. Kreativita, emoční inteligence a kognitivní flexibilita jsou klíčové lidské dovednosti, a umožňují tak lidem zvyšovat svou efektivitu pomocí robotů než být jimi nahrazeni.
Lidé budou čím dál více zjišťovat, že potřebují zvyšovat svou kvalifikaci a uplatňovat se i v nových oblastech. Schopnost přizpůsobit své dovednosti, flexibilita a učenlivost budou klíčové.
Obory, v nichž se dnes projevuje automatizace a digitalizace nejvíce
Často se nástup 4. průmyslové revoluce spojuje s robotizací výroby. Jsou ale obory v sektoru služeb, kde digitalizace mění poptávku po nových profilech zaměstnanců ještě rychleji.
Nejvíce proniká digitalizace a automatizace do oblasti prodeje, financí a bankovnictví nebo administrativy.
Automatizace a digitalizace zvyšuje tlak na management
Management v tomto procesu hraje klíčovou roli. Jedná se vlastně o kompletní restrukturalizaci firmy, změnu procesů a změnu profilů zaměstnanců, kteří se budou zaměřovat na jiný typ aktivit.
Pracovní pozice budou v budoucnosti vyžadovat jiné dovednosti a zaměstnavatelé se budou muset zaměřit na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace lidí více než kdy jindy, aby vyřešili dnešní problémy s nedostatkem lidí s potřebným profilem, a také budou nuceni více předvídat budoucí poptávku.
V roce 2020 se bude více než třetina požadovaných klíčových dovedností u většiny profesí skládat z těch, které dnes ještě nejsou považovány za zásadní pro výkon dané pozice.
Dva klíčové směry, na které se nyní musí manažeři ve své personální politice zaměřovat, je výběr lidí s vysokým stupněm učenlivosti, a dále na vytváření systému neustálého rozvoje zaměstnanců, pro udržení klíčových znalostí a dovedností ve firmě.
Je třeba zrychlit tempo rozvoje a rekvalifikace zaměstnanců
Zaměstnavatelé očekávají změny. Tři ze čtyř byznys lídrů věří, že automatizace bude vyžadovat nové dovednosti v průběhu příštích několika let.
Nemůžeme zpomalit rychlost technologického pokroku či globalizace, ale můžeme investovat do zlepšování dovedností zaměstnanců, abychom zvýšili schopnost našich lidí a organizací přizpůsobovat se rychlým změnám. Jednotlivci se rovněž potřebují seberealizovat a mít schopnost učit se nové dovednosti, aby zůstali zaměstnatelní.
Musíme okamžitě přistoupit ke zrychlení zvyšování kvalifikace a rekvalifikace stávajících zaměstnanců s cílem mít pracovní sílu s dovednostmi potřebnými v budoucnosti. A také se zaměřit na skupiny lidí, kteří momentálně nemají dostatek vhodných příležitostí na trhu práce.
V neposlední řadě musíme být připraveni na nová pracovní místa a nové dovednosti budoucnosti. Jsme na počátku „Revoluce dovedností“.
Rozšiřuje se propast mezi těmi, kdo mají, a těmi, kdo nemají potřebné dovednosti
Pomáhat lidem zvyšovat kvalifikaci a přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám na trhu práce bude hlavní výzvou naší doby pro jednotlivce, firmy a stát.
Lidé se správnými dovednostmi si budou moci stále více vybírat jak, kde a kdy budou pracovat a budou vytvářet nové příležitosti. Ti ostatní se budou dívat do budoucnosti a nebudou schopni vidět, jak se mohou jejich životní podmínky zlepšit.
Tato polarizace populace, která se právě odehrává před našima očima, není dobrá ani pro společnost, ani pro podnikání. Potřebujeme zásadní změnu v rozvoji dovedností zaměstnanců, abychom zmírnili rozšiřující se propast mezi těmi, kdo mají, a těmi, kdo nemají potřebné dovednosti.
Umožní lidem automatizace pracovat méně?
Předchozí průmyslové revoluce vždy vedly k tomu, že lidé potom mohli pracovat méně. Pracovní týden se postupně omezil na 5 dní v týdnu a 8 hodin denně. Již nyní se seriózně diskutuje o zavádění ještě kratších, například třicetihodinových pracovních týdnů.
Pokud digitalizace zvýší efektivitu ekonomických aktivit, tak proč lidem nedopřát více volného času, když je to věc, kterou lidé stále více upřednostňují před vyššími příjmy.
O průzkumu ManpowerGroup Skills Revolution
ManpowerGroup provedl kvantitativní celosvětovou studii v červenci 2016, zkoumající více než 18 000 zaměstnavatelů napříč šesti sektory ekonomiky.
Výzkum byl proveden společností Infocore ve 43 zemích: Argentina, Austrálie, Rakousko, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Kanada, Čína, Kolumbie, Kostarika, Česká republika, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Guatemala, Hongkong, Maďarsko, Indie, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Mexiko, Nizozemí, Nový Zéland, Norsko, Panama, Peru, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Jižní Afrika, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tchaj-wan, Turecko, Velká Británie a USA.