I když stále platí, že zaměstnanců je nedostatek, ochota brát nové je v současnosti menší než před nedávnou dobou. Zdaleka ne každý uchazeč tak uspěje, ale pravda je, že mnoho jich také zbytečně odchází právě z důvodu nenaplněných představ.
Co v současnosti můžeme nabízet zájemcům o zaměstnání? V prvé řadě jistotu a stabilitu, to je důležitý komunikační argument především pro dělnické a méně kvalifikované pozice. Řádově důležitější než „wellness“ a nástavbové benefity. Na druhém místě je výše odměny a především, schopnost ji udržet. Následuje perspektiva personálního růstu, která ale nekompenzuje stabilitu zaměstnání. Takže pokud nemůžete nabídnout stabilitu – nenabízejte místo ní růst.
Prezentace značky zaměstnavatele v současnosti není o tom, že jsme „mladí a progresivní“, u méně kvalifikovaných zaměstnanců tento leitmotiv spíše odpuzuje, ale o tom, že jsme odolní a schopní se vyrovnávat s nesnadnými podmínkami a změnami vnějšího světa. U kvalifikovanějších zaměstnanců a specialistů je dobré akcentovat náš zájem na jejich rozvoji a růstu, i v tomto případě ale platí, že růst nenahrazuje stabilitu.
Pokud můžeme, je namístě pokusit se do náboru co nejvíce zapojit stávající zaměstnance a mířit na jejich blízké, rodiny, přátele a komunitu. Velmi často zde najdeme lidi podobné kvalifikace i profesní historie. Pokud je nedovedeme zaměstnat, stojí za to s nimi alespoň vhodným způsobem udržovat komunikaci a kontakt. Vyplatí se to.
Co nyní nedělat? Neslibujte kandidátům na zaměstnance velké zítřky a nesnažte se je motivovat vzletnými vizemi, které by slibovaly monumentální úspěchy ve vzdáleném čase. Na dekády nastavené kariérní plány jsou také neúčinné. Stejně tak ale nefungují přísliby benefitů nebo odměn které lze reálně získat až za určitý čas. Daleko lepších výsledků dosáhnete příslibem dřívější smlouvy na dobu neurčitou.