Z domova běžně pracují jen 4 % Čechů, home office je nejběžnější v Nizozemsku

Home office je stále více vyhledávaným benefitem ze strany pracovníků, v současné době především mileniálů. Podle zjištění analytického projektu Evropa v datech využívají home office asi 4 % Čechů, což je zhruba 206 tisíc lidí. V rámci celé Evropské unie pak práci z domova využívá více žen než mužů, a také více živnostníků než zaměstnanců. 

Ilustrační snímek

Podle zjištění analytického projektu Evropa v datech běžně využívají tzv. home office 4 % českých pracujících ve věku od 15 do 64 let, tedy zhruba 206 tisíc lidí. Česká republika se tak nachází těsně pod průměrem Evropské unie, který činí 5 %. V Nizozemsku, kde je home office nejběžnější, takto obvykle pracuje 14 % (1,2 milionu lidí). Z domova naopak méně často pracují Bulhaři (0,3 %), Italové, Řekové nebo Slováci.

I když je práce z domova v České republice čím dál tím víc oblíbenější, stále jsme v tomto směru pod průměrem Evropské unie (5 %).

„Alespoň občas si home office vezme přibližně 280 tisíc českých pracujících. To znamená zhruba tolik lidí, kolik žije v Plzni a Liberci dohromady. Ještě před deseti lety to bylo o 85 tisíc lidí méně,“ uvádí Jan Krupička z projektu Evropa v datech.

Z domova častěji pracují živnostníci a ženy

Home office si berou častěji živnostníci (18 %) než zaměstnanci (2,8 %). To platí napříč celou EU, ačkoliv ve zmíněném Nizozemsku alespoň občas pracuje na dálku i 31 % zaměstnanců. V Česku naopak poměr dopadá výrazně ve prospěch podnikatelů a živnostníků (37 %) oproti zaměstnancům (4,2 %).

„Jedním z faktorů určujících využívání home office je odvětví, ve kterém zaměstnanci pracují. Někde tuto výhodu zkrátka nelze využít. Další faktorem bývá vzdálenost, kterou zaměstnanec musí urazit do a z práce. Čím větší je tato vzdálenost, tím častěji bude zaměstnanec volit práci z domova. K tomu se pojí také vztah k technologiím. I během home office musí být člověk zpravidla v kontaktu s lidmi a využívá častěji telefonování či videohovory,“ říká Ivan Sýkora, expert na technologie pro týmovou spolupráci společnosti Cisco.

Na dálku také častěji pracují ženy (5,4 %) než muži (4,8 %). Extrémním případem je v tomto ohledu Turecko, kde z domova pracuje jedenáctkrát více žen než mužů (7,7 % žen oproti 0,7 % mužů).

Naopak ve dvou balkánských zemích, Černé Hoře a Makedonii, je rozdíl mezi muži a ženami největší ve prospěch mužů. Také v České republice mírně převažuje počet mužů pracujících z domova nad ženami (9,8 % oproti 8,9 %).

Firmy neposkytují volnost každému

Představa práce z domova se často pojí s mileniály, pro které je důležitá flexibilita. Ukázal to i loňský průzkum společnosti Deloitte v 36 zemích světa. Podle něj má 55 % mileniálů, kteří chtějí v jednom zaměstnání vydržet alespoň pět let, nyní větší flexibilitu než u předchozího zaměstnavatele.

„Podle studie ale firmy neposkytují volnost každému. Home office je častější mezi zkušenými lidmi na manažerských pozicích (69 %) než u pracovníků na středních (40 %) a nižších pozicích (36 %),“ říká Pavel Šimák, ředitel poradenství v oblasti lidského kapitálu ve společnosti Deloitte.

I podle Eurostatu využívají téměř ve všech evropských zemích práci na dálku častěji lidé ve věku od 40 do 59 let než ti ve věku do 39 let. Výjimku představují jen Slovensko, Estonsko a Makedonie.

Více než pětina Středočechů dojíždí do Prahy

Možnost práce na dálku často využívají zejména pracovníci, kteří bydlí v oblastech přiléhajících k velkým městům. V České republice se jedná zejména o střední Čechy. Ty patří mezi tři desítky evropských regionů, odkud do jiného regionu dojíždí více než 20 % pracujících. V tomto konkrétním případě tedy do Prahy. V Česku do zaměstnání do jiného regionu dojíždí průměrně 5,8 % pracujících, na Slovensku 4,9 %.

Nejvýše se v žebříčku dojíždění do jiného regionu umístil Vnější Londýn – Jih, odkud do jiného regionu dojíždí téměř 62 % pracujících.