Agresoři, oběti i zachránci

Manažeři musí umět jednat se širokým spektrem osobností. Většina lidí je sice nakloněná spolupráci a jednají rozumně, s některými se však pracuje velmi těžko, jsou orientovaní na své zájmy a potřeby a často jsou zdrojem napětí a konfliktů. Lze je rozdělit do tří skupin – agresoři, oběti a zachránci. Nemusíte je mít rádi, ale je důležité jim porozumět a učinit je platnou součástí kolektivu.

Agresoři zřídka poslouchají své okolí, mají „vždy pravdu“. Při jednání s nimi začněte tím, že je necháte „vypustit páru“. Měli by znát, že názory ostatních jsou stejně hodnotné jako jejich. Jejich předností je to, že si umí svou věc prosadit. Oběti zpravidla činí ostatní zodpovědnými za vlastní problémy, mají tendenci zveličovat problémy. Potřebují však poznat, že nejsou bezmocní a opomíjení – naslouchejte jim, pomozte při hledání řešení problému a aktivně je zapojte do týmové práce.

Zachránci jsou ochotni každému pomoci, chtějí být oblíbení. Často se však domnívají, že ví všechno nejlépe. Neodmítejte jejich příspěvky, ale vhodně volenými slovy (možná, snad, my, nás...) se jim snažte vysvětlit svůj názor tak, aby se nestáhli do obrany. Ve všech třech případech jednejte bez hněvu, než řeknete svůj názor, vyslechněte ten jejich. Obě strany mnohdy zjistí, že situaci lze řešit v klidu.

**Datum vydání: VI/2002**