Srovnání dostupných údajů jasně ukazuje, že nominální růst mezd v Polsku je konzistentně a výrazně vyšší, často dvojnásobný nebo i více než v České republice. Polsko se z pandemického šoku a následné energetické krize zotavilo rychleji. Průměrná hrubá měsíční mzda v Polsku dosáhla v 4. čtvrtletí 2024 hodnoty 8.477 PLN (cca. 49.190 CZK). Naproti tomu Česká republika, ačkoliv zaznamenává růst mezd, vykazuje podstatně mírnější nárůsty.
Oficiální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují 7,1% nominální nárůst průměrných hrubých měsíčních mezd v roce 2024 a 6,7% nárůst v 1. čtvrtletí 2025, dosahující 46.924 Kč. Ve 2. čtvrtletí 2024 činil nominální růst mezd 6,5 %. Data Eurostatu ukazují podstatné zvýšení průměrné hodinové mzdy o 19 % meziročně v roce 2024, měřeno v eurech, což představuje nejrychlejší růst mezd v celé Evropské unii. Novější údaje pro polský firemní sektor ukazují 9,3% meziroční růst v dubnu 2025, což je "prudké zrychlení" oproti předchozím měsícům, a 10,6% meziroční růst v červenci 2024.
Kupní síla, úpravy nominální mzdy
Výrazně vyšší reálný růst mezd v Polsku naznačuje podstatně silnější nárůst kupní síly polských domácností ve srovnání s českými. To se přímo promítá do zlepšené životní úrovně a vyšší spotřebitelské důvěry, což může dále stimulovat domácí poptávku a posilovat cyklus růstu mezd. Klíčovým faktorem zrychleného růstu mezd v Polsku je jeho agresivní politika minimální mzdy.
Minimální mzda v Polsku zaznamenala podstatné nárůsty: +17,83 % (nebo +21,55 % meziročně) v lednu 2024 na 4.242 PLN, následované dalším zvýšením na 4.300 PLN v červenci 2024, což znamenalo 19,44% meziroční nárůst. V lednu 2025 se dále zvýšila na 4.666 PLN, což představuje 8,51% nárůst. Mezinárodní měnový fond (MMF) zaznamenal 20,4% nárůst minimálních mezd v roce 2024. Tyto podstatné nárůsty přímo tlačí na mzdy v nižších platových kategoriích a mají dominový efekt na celkovou strukturu mezd v ekonomice.
V České republice se minimální mzda zvýšila k 1. lednu 2024 na 18.900 Kč. K 1. lednu 2025 došlo k dalšímu zvýšení na 20.800 Kč, což představuje nárůst o 1 900 Kč. To odpovídá nárůstu o 10,05 % z 18 900 Kč na 20.800 Kč. Zvýšení minimální mzdy nejenže přímo zvyšuje příjmy nejhůře placených pracovníků, ale také vytváří tlak na růst mezd v celém mzdovém žebříčku, neboť zaměstnavatelé musí udržet diferenciaci mezd, aby si udrželi kvalifikovanou pracovní sílu.
Vliv inflace na mzdy
Vyšší inflace v Polsku, i když se postupně snižuje, udržuje silný tlak na růst nominálních mezd. V Polsku se roční míra inflace zmírnila na 4,1 % v květnu 2025 a na 4,3 % v dubnu 2025. V České republice činila inflace v květnu 2025 2,4 % a v dubnu 2025 1,8 %. Zaměstnanci a odbory v prostředí vyšší inflace přirozeně usilují o vyšší mzdové nárůsty, aby kompenzovali ztrátu kupní síly. Tento mechanismus vytváří dynamiku, kdy se mzdové požadavky stávají výraznějšími, což se promítá do rychlejšího nominálního růstu mezd ve srovnání s Českou republikou, kde se inflace stabilizovala blíže cílové úrovni.
Růst HDP
Silnější růst HDP v Polsku přímo souvisí se zvýšenou poptávkou po pracovní síle, což vede k vyšším mzdovým tlakům. Když ekonomika rychle roste, podniky expandují, zvyšují produkci a potřebují více zaměstnanců. V konkurenčním prostředí, kde je nabídka práce omezená, jsou firmy nuceny nabízet vyšší mzdy, aby přilákaly a udržely si talenty. Polsko, s výraznějším hospodářským oživením, tak generuje silnější poptávku po práci, což přispívá k rychlejšímu růstu mezd. Polsko zaznamenalo růst HDP o 2,9 % v roce 2024, V České republice dosáhl růst HDP 1,1 % v roce 2024.
Nezaměstnanost
Obě země se dlouhodobě vyznačují velmi nízkou mírou nezaměstnanosti, což vytváří napjaté trhy práce. Napjatost trhu práce je dále umocněna nedostatkem pracovních sil v klíčových odvětvích. Největší nedostatek je v Polsku pozorován u programátorů, ICT specialistů, zdravotnických pracovníků (lékařů, sester, porodních asistentek), stavebních řemeslníků, kovodělníků a pedagogů. Emigrace zdravotnického personálu situaci zhoršuje.
Česká republika se potýká s nedostatkem inženýrů, technických specialistů, sester, lékařů, ICT specialistů a učitelů. Pracovníci často dojíždějí do Německa nebo Rakouska za výrazně vyššími platy. Ukrajinští uprchlíci pomohli zaplnit část pozic s nižší kvalifikací.
Výhled
Z výše uvedeného vyplývá, že rychlejší růst mezd v Polsku oproti České republice v letech 2023-2025 je výsledkem souhry několika klíčových faktorů. Primárními hnacími silami jsou agresivnější politika minimální mzdy v Polsku, silnější domácí poptávka podpořená expanzivními fiskálními opatřeními (jako jsou zvýšené dětské přídavky a důchody) a významný příliv dříve zmrazených fondů EU.
Zatímco oba státy čelí napjatým trhům práce, vyšší míra inflace v Polsku (i když klesající) a zhodnocování měny dále přispívají k pozorovanému rozdílu v nominálním růstu mezd. Polsko si musí dát pozor na fakt, že udržitelný růst mezd podporuje spotřebu, ale zároveň představuje riziko stlačení firemních marží a přetrvávajících inflačních tlaků, pokud nebude doprovázen odpovídajícími zisky v produktivitě.
Mírnější růst mezd v České republice, avšak zároveň s nižší inflací, vede ke stabilním reálným mzdovým ziskům. Potýkáme se ale s nedostatkem pracovních sil, zejména kvalifikovaných, a závislostí na vnější poptávce,“ komentuje Michal Španěl.„Otázkou je, jak moc je celkový růst ekonomiky a mezd udržitelný i vzhledem k tomu, že mnohdy fiskální opatření jsou financována na dluh. Například v roce 2024 zaznamenalo Polsko deficit v hodnotě 6,6% HDP.