322. MotivP Business Brunch® s podtitulem „Člověk pánem virtuální reality a dalších technologií“ nabídl úvahu o vlivu moderních technologií na nejen náš pracovní, ale i soukromý život. Setkáním tradičně provázel uznávaný psycholog a zakladatel agentury MotivP František Hroník, který problematiku pojal z podstaty svého profesního zaměření.
„Průmysl 4.0 není o informatizaci, automatizaci, robotizaci či dokonce digitalizaci. Je to kybernetická revoluce,“ představil obšírně úvodem myšlenku českého vědce a zakladatele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky – profesora Vladimíra Maříka.
Podle jeho slov je potřeba si především uvědomit, že není klíčové připravit se na nové technologie, ty jsou a budou, stále se vyvíjejí. Inovace se nutně musí týkat především samotného managementu a změny myšlení, ve kterém hraje důležitou roli i HR. Struktura řízení se totiž postupně zplošťuje, např. i manažer díky technologiím najednou může sledovat a komunikovat s vlastním produktem na výrobní lince, a na takové soužití je nutné začít lidi připravovat. Pro firmy je důležité vytvořit digitální páteř, která postihne i samotné vzdělávání napříč firmou.
Co udělá kybernetická revoluce s pracovním trhem?
Jak František Hroník uvedl, dnes už víme, že do roku 2030 nahradí zhruba 400 tisíc pracovních míst roboti a automatizace, avšak mnohem více pracovních míst paralelně vznikne. Nejedná se nicméně jednat o nižší dělnické pozice, které budou primárně nahrazovány, jak bývá usuzováno. Z hlediska nákladového se dá hovořit zejména o pozicích nižšího a středního managementu nebo odbornějších asistentských funkcích, které mají vyšší přidanou hodnotu a lze jejich práci dobře algoritmizovat. Jako příklad takové asistentské role může být např. funkce advokátního koncipienta. Zmíněny však byly i sociální služby, kde se představil konkrétní v praxi fungující případ využití robotické asistentky při péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou.
Jakkoliv by se však v nastíněné problematice dalo usuzovat, že nastane pomyslná výběrová situace: „buď, anebo“, František Hroník toto tvrzení popřel. Doplnil, že se společnost dostane naopak do stavu „buď, a zároveň“, který koresponduje s představou technologických inovací vyvíjejících se po boku lidí a jejich myšlení. Své tvrzení podložil psychologickou úvahou nad aspekty lidského uvažování, potřebami a cíli a demonstroval také nejedním příkladem z praxe. V případu společnosti Airbus, která zaváděla ve své výrobě automatizaci, totiž začali dělníci brojit proti strojům, jež jim namísto výrobních mistrů měly zadávat nařízení. Najednou z procesu vypadla emocionální složka, možnost komunikace a výměny názorů. Z psychologického hlediska technologie sebrala dělníkům emoce, respektive je potlačila. Co z toho vyplývá doplnil František Hroník následovně:
„Bez emocí se neobejdeme. Ve snaze je potlačit se v čase projeví a jejich důsledky budou mnohem více negativní.“
Digitální páteř permanentního vzdělávání
Ze vztahu člověka a technologií tedy vychází narůstající problém identity, sebeuvědomění, autenticity a autonomie, se kterým je nutné v kybernetické době počítat a pracovat s ním. Zároveň racionální myšlení není bez emocí možné a stroje jen velmi nepravděpodobně dokáží simulovat vyšší city a emoce jako to dokáže člověk. Z toho vyplývá, že digitalizace ve skutečnosti není a nemůže být cílem firem a organizací, nýbrž pouhým prostředkem, pro který nyní potřebují vytvořit optimální podhoubí, v němž bude mít šanci se uchytit a rozvinout s pozitivním efektem. Je to jeden z důležitých úkolů pro vedení i samotné HR, které by mělo ve firmě nastavit digitální páteř vzdělávání jako klíčového prvku přípravy změny myšlení organizace a lidí. Mělo by vytvořit prostor vhodný ke spoluvytváření, sdílení znalostí, a tím nastavit optimální podmínky pro permanentní, kontinuální učení organizace, které je v kybernetické době naprosto klíčové.
Ke konci setkání ještě před závěrečnou diskuzí doplnil František Hroník pár ukázek zapojení virtuální a rozšířené reality do vzdělávání. Krátce přiblížil i společný výzkum agentury MotivP ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR (TAČR), který se zaměřuje na využití technologie virtuální reality pro identifikaci rizikového chování v provozu a jeho prevenci.
„Rozšířená realita je vhodným nástrojem v procesech, které jsou dobře zpracované, ‚uzavřené‘, jako je například adaptační proces,“ uvedl závěrem František Hroník setkání, které ve svém výsledku přineslo hloubavé zamyšlení nad tolik aktuálním a diskutovaným tématem.
Zúčastněte se některého z dalších tematických setkání MotivP Business Brunch®, které probíhají v řadě měst po České republice a také v Bratislavě na Slovensku.