Zaměstnanci se postupně vrací do kanceláří. Jak je udržet spokojené i po roce stráveném na home office?

Fyzická i duševní pohoda zaměstnanců je pro mnoho firem již delší dobu zásadním tématem. Wellbeing společnosti intenzivně řešily ještě před nástupem koronavirové pandemie, současná situace ale tento trend ještě akcelerovala a fyzické a psychické zdraví zaměstnanců se tak stalo klíčovým elementem pro její zvládnutí. Proč je wellbeing zaměstnanců důležitý? A jaká je v tomto směru role firem po návratu zaměstnanců do kanceláří? Těmto a dalším otázkám jsme se věnovali v našem live streamu.

Zaměstnanci se postupně vrací do kanceláří.

Manažeři často říkají, že jejich rolí není dělat zaměstnance šťastnými, ale dosahovat dobrých výsledků prostřednictvím produktivity a efektivity. Výzkumy však ukazují, že produktivita zaměstnanců, kteří jsou spokojení, je až o 56 % vyšší, riziko jejich odchodu ze společnosti se redukuje až o 50 % a absence z důvodu nemoci klesá až o 75 %. Wellbeing tedy není pouze etické téma, ale ovlivňuje přímo i samotný byznys.

Firmy by se tedy měly více zajímat o své zaměstnance, usilovat o jejich spokojenost a poskytnout jim podporu. Jak zaznělo v rámci našeho live streamu na téma Nové pojetí wellbeingu: role firem po návratu do kanceláří, spokojení zaměstnanci, kteří mají vhodné podmínky pro svou práci, znamenají i lepší výsledky. Firmy si však často pod pojmem wellbeing představují různé věci, leckdy jej chápou spíše jako určitou formu „wellness programu“. Wellbeing však není jen o benefitech – je to něco, co by mělo být integrováno přímo do práce samotné.

Pro wellbeing je klíčový vzájemný respekt

„Klíčové je firemní klima, suma hodnot, vztahů, manažerského stylu, způsobu řešení konfliktů. Wellbeing na firemním klimatu závisí nejvíce – nejsou to jen zavěšené houpací sítě a imitace deštných pralesů. Je to o tom, jak se k sobě chováme a jaký respekt k sobě máme.“

David Heider, psycholog, psychoterapeut a poradce v oblasti lidských zdrojů, Sofa Consulting

Home office: wellbeingový nástroj nebo noční můra?

V roce 2019 uváděly společnosti v rámci našeho průzkumu jako nejčastěji využívaný wellbeingový nástroj home office, který byl tehdy vnímán jako příjemný benefit a způsob, jak zkombinovat pracovní a osobní život. Za poslední rok a půl se však mnohé změnilo. Home office se stal nedílnou součástí práce a nabyl tak nové podoby. Během koronavirové pandemie, která odstartovala na začátku roku 2020, byli zaměstnanci izolováni doma společně se svými rodinami, museli zabezpečit chod domácnosti či výuku pro děti. A po práci ani nemohli jít ven za přáteli či za kulturou, jako by tomu bylo v normální situaci. Nátlak na psychiku byl tedy v tomto období skutečně velký.

Podle Zuzany Kostiviarové, manažerky z oddělení HR poradenství Deloitte SK, mohou s wellbeingem na home office pomoci i jednoduchá opatření. Může se jednat např. o vynechávání interních meetingů v pátek, zakončování online setkání 5 minut před plánovaným koncem, aby byl čas na přestávku, či pořádání virtuálních teambuildingů (kupříkladu ve formě společného cvičení či posezení u kávy). Klíčové je v tomto ohledu zejména neformální setkávání.

Negativní názor na home office ale nesdílí všichni zaměstnanci a řadě z nich práce z domu vyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že většina firem přejde na hybridní způsob práce a dá svým zaměstnancům v rámci možností na výběr. Otázkou ale je, jak wellbeing nastavit po návratu do kanceláří tak, aby byli všichni spokojení. Pokud se někdo rozhodne pracovat z domu, neměl by být z kolektivu vyčleněn.

Důležité je ptát se zaměstnanců, jak si wellbeing představují

„V Deloitte máme speciální nástroj, tzv. Remote scan, kde prostřednictvím dotazníku může každý vyjádřit, jak si wellbeing představuje. Na to navazuje série workshopů s vybranými zaměstnanci, během nichž je designováno, jak bychom mohli v budoucnu pracovat.“

Andrea Černá, senior konzultantka, poradenství v oblasti lidského kapitálu, Deloitte

Firmy mohou nabízet řadu možností k udržování wellbeingu zaměstnanců. V praxi je to ale o jednotlivci. Sám zaměstnanec musí být schopný rozpoznat, kdy pomoc potřebuje, a umět si o ni říct. Na firmách potom je, aby poskytovaly takové wellbeingové nástroje, které by mohli zaměstnanci potřebovat. Ač je nakonec nebudou zaměstnanci využívat, stačí, když budou mít pocit záchranné sítě a budou vědět, že se mají na koho obrátit.

Psychické zdraví zaměstnanců na prvním místě

„Jako zaměstnavatel nabízíme tzv. Employee Assistance Program, což jsou psychologické konzultace, na které se mohou bezplatně objednat jak zaměstnanci, tak i jejich rodiny. Momentálně se jedná asi o 53 unikátních hovorů měsíčně. Pokud někomu můžeme takto pomoci, je to pro nás super zpráva.“

Lukáš Ondřej, Head of People Experience and Talent Management, T-Mobile and Slovak Telekom

5 tipů pro kvalitní firemní wellbeing

  1. Vytěžte z krize co nejvíce. Zjistěte, co se osvědčilo, a dále v tom pokračujte.
  2. Dejte zaměstnancům volbu. Oni sami vědí, co je pro ně nejlepší.
  3. Informujte zaměstnance o všech možnostech, které v rámci wellbeingu ve firmě mají.
  4. Otevřete se kolegům, buďte osobní. Přátelská atmosféra v týmu je nezbytný základ pro dobrý wellbeing.
  5. Ukažte zaměstnancům správný směr. Z psychologického hlediska se začne wellbeing paradoxně zvyšovat v momentě, když se na něj přímo nesoustředíme, ale snažíme se spíše žít v režimu tady a teď, jsme k sobě autentičtí a nemáme specifická očekávání. V momentě, kdy rezignujeme na konkrétní představu štěstí, wellbeing se bude zvyšovat.