Zůstává také pravdou, že pro každý podnik je lidský kapitál jeho největším bohatstvím a klíčem k dosažení obchodních cílů. Jak můžete lépe připravit své týmy na výkon ve vysoce konkurenčním prostředí? A jaké jsou aktuální trendy a potřeby v současném firemním vzdělávání?
1. Větší spolupráce managementu a HR při sjednocování cílů.
Základní chybou, která brání organizaci v dosažení plného potenciálu v oblasti rozvoje a vzdělávání, je nedostatek plánování a angažovanosti ze strany vedení. Lídři, kteří neplánují přesně to, co chtějí, aby výcvikem dosáhli, plýtvají zdroji. Firemní kultura podporující vzdělávání se nevytvoří bez spolupráce managementu a personalistů při definování hodnot, procesů a postupů, které mohou zaměstnanci využít ke zvýšení výkonu a kompetencí.
2. Rozvoj kompetencí pro budoucí cíle společnosti.
Pro udržení zdraví společnosti se musí její vedení zaměřit zejména na zaměstnance, kteří mohou převzít budoucí vůdčí role. Je vhodné tyto zaměstnance postupně vzdělat v oblasti rozvoje vedení, komunikace a schopnosti řešení problémů.
Vedení může také pomoci rozvíjet budoucí lídry a manažery tím, že poskytnou novým lidem mentory a podpoří profesionální networking. Tato strategie pomáhá budovat týmy, které jsou stabilní, agilní a schopné vyvíjet se s dobou.
3. Měkké dovednosti jsou klíčovou oblastí firemního vzdělávání.
Vedení podniku očekává, že jejich týmy budou efektivně komunikovat, vzájemně kooperovat i produktivně pracovat. K dosažení tohoto cíle však zdaleka nestačí pouze technická kvalifikace.
Naopak, měkké dovednosti, jako například naslouchání, tvořivost a agilita jsou neméně důležité než odbornost či tvrdé kompetence. Uplatnění těchto měkkých dovedností (soft skills) v praxi pak odlišuje průměrného pracovníka od „makáče“.
Vzhledem k tomu, že firmy diverzifikují svůj business a rozšiřují svůj dosah, jejich lídři vidí vyšší hodnotu v rozvíjení měkkých dovedností zaměstnanců, jako je emoční inteligence, týmová spolupráce a vyjednávání. Z průzkumu společnosti Deloitte z roku 2016 vyplynulo, že více než 90 % respondentů označilo měkké dovednosti za „kritickou prioritu“. Rovněž uvedli, že soft skills mohou podpořit udržení zaměstnanců, zlepšit styly vedení a vybudovat smysluplnou firemní kulturu.
Mezi náborovými pracovníky panují obavy, že se propast absence soft skills rozšiřuje s technologicky zdatnými, ale měkkými dovednostmi nepolíbenými zaměstnanci mladé generace Z, kteří vstupují na trh práce s poměrně omezenými sociálními schopnostmi. Pracovníci v oblasti vzdělávání a rozvoje mohou tuto výzvu překonat tím, že jim nabídnou školení měkkých dovedností a zároveň je povzbudí, aby se měli chuť a potřebu zdokonalit.
Další trendy a potřeby současného firemního vzdělávání probereme v následujících dílech článku.