Přehrát audioverzi
Jak se ekonom octne na vedoucí pozici přední české nemocnice? Jaké jsou vaše zkušenosti v oblasti zdravotnictví?
Sedm let jsem řídil portfolio soukromých zdravotnických zařízení pro samoplátce, kde bylo třeba řešit nejen ekonomiku, ale i personalistiku a zdravotnictví s obchodem. Personalistika je navíc v dnešní době i o penězích a ekonomika i o personalistice. Pokud nemáte peníze na kvalitní zaměstnance, nezmůžete prakticky nic. A pokud máte peníze, ale nemáte kvalitní zaměstnance, jste na tom stejně. Nejde tedy dělat jedno bez druhého.
Představte nám prosím nemocnici Bulovka z pohledu profesionála v oblasti personalistiky (počet zaměstnanců, oddělení, počet lékařů, počet zdravotního personálu, počet zaměstnanců v administrativě).
Máme 25 oddělení, 7 klinik a 2 ústavy, přibližně 2 900 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, z toho je 590 lékařů včetně farmaceutů, 1 675 zdravotních sester a zdravotnického personálu sester a 679 administrativních pracovníků a lidí pracujících v dělnických profesích. Pak máme asi 500 zaměstnanců na dohodu.
Patříme mezi jednu z nejvytíženějších nemocnic v Praze, do naší spádové oblasti patří i podstatná část Středních Čech.
Na které oblasti se nemocnice specializuje?
Bulovka je fakultní nemocnice a poskytuje špičkovou péči na všech svých odděleních. Velká mediální pozornost byla na naši nemocnici upřena především v době vypuknutí pandemie Covid-19. Klinika infekčních nemocí na Bulovce je největším zařízením svého druhu v České republice a jako jediné pracoviště v České republice je vybavena i zařízením pro izolaci a léčbu pacientů s vysoce nebezpečnou nákazou či podezřením na ni. První pacienti s podezřením na nákazu covidem proto mířili právě sem.
Jsou oblasti ve vaší agendě, na které je nutno v poslední době klást vysokou prioritu a věnovat jim více energie?
Nejen v poslední době, ale stále musíme sledovat například změny legislativy, což je jedna ze zásadních částí naší agendy. A pak samozřejmě jejich následné uvádění do praxe. Aktuálně je to třeba připravovaná novela zákoníku práce, která má podpořit wellbeing zaměstnanců v oblasti práce na dohodu o pracovní činnosti. Myslím si, že to Česku změní současný pohled na část pracovně právních vztahů. Jaký bude reálný dopad této novely, to ukáže až praxe.
Musí se přední česká nemocnice věnovat i tzv. značce zaměstnavatele, jak je to obvyklé v jiných oborech? Čím se snažíte nové zaměstnance zaujmout resp. jaká je pozice fakultní nemocnice vs. soukromých zdravotnických zařízení?
Samozřejmě. Chceme, aby byla Fakultní nemocnice Bulovka vnímána jako atraktivní zaměstnavatel. Máme v personální oblasti částečně svázané ruce kvůli tomu, že jsme státní organizace. Stále je ale řada oblastí, které můžeme ovlivnit. Za důležité považuji například pravidelnou komunikaci s odbory. Díky tomu se podařilo například vyladit benefitní program pro zaměstnance, který nám zajišťuje společnost Edenred. Každý zaměstnanec má nyní možnost čerpat 10 tisíc korun ročně prostřednictvím Fondu kulturních a sociálních potřeb.
K druhé otázce: Po vstupu soukromých investorů v 90. letech se trh zdravotnických pracovních sil změnil. Začalo se víc mluvit o tom, že i zdravotnictví je v jistém slova smyslu business. Soukromé zařízení si může vybrat, v jakém zdravotnickém oboru bude podnikat. Některé obory jsou víc lukrativní, což znamená, že jsou výkony pojišťovnami velice dobře placené. Je pak logické, že se soukromá zařízení zaměří právě na ně. A díky tomu pak mohou své zaměstnance nadstandardně ohodnotit. My se ale nemůžeme ohlížet na to, co je lukrativní.
Nemocnice jako je Bulovka musí dělat to, co pacienti potřebují. Fakultní nemocnice tak se soukromým sektorem soupeří o lékaře, sestry sanitáře, IT specialisty, laboranty, v našem případě i třeba o kuchaře, zahradníky, řidiče … A samozřejmě, soukromý sektor není vázán tabulkovými platy. Takže se stává, že provedeme lékaře povinným vzděláváním, ale potom přijde soukromá firma a nabídne mu o 10 000 Kč měsíčně víc, bez služeb a stresu. Bral byste to třeba v 28 letech? Chce to velké sebezapření říci ne a vydat se na cestu dalšího vzdělávání a rozvoje. A to jsou přesně ti zaměstnanci, které se u nás snažíme maximálně podporovat.
"Naprosto nutný je osobní přístup. Naši lékaři jsou profesionálové, kteří si často musí v rámci své profese poradit s krizovými situacemi. Zároveň ale řeší i standardní životní situace, které jim na personálním úseku pomáháme řešit. Stejnou péči ale věnujeme také sestrám a všem ostatním zaměstnancům."
Rozumím. Na pracovním trhu tedy musíte využít další možnosti, které máte k dispozici. Jaké to jsou?
O tabulkovém platovém systému jsem se již zmiňoval. O to více ale klademe důraz na možnost dalšího vzdělávání a participaci na vědě a výzkumu. Práce ve FNB je tak nejen pro ty, kteří si vybrali zdravotnictví jako svoji práci, ale i pro ty, kteří se chtějí podílet na grantových a výzkumných projektech. Spolupracujeme se všemi fakultami Univerzity Karlovy a ta spolupráce je opravdu ve vědecké oblasti velmi intenzivní.
V současné době jsme také odstartovali nový program podpory náboru nových zaměstnanců. Mimo standardní a již dle mého názoru okoukané náborové příspěvky, máme pro přesně vybrané kriticky ohrožené profese na předem určených pracovištích spuštěný program příspěvku na bydlení.
Tento program máme především pro zdravotní sestry, které nejsou přímo z Prahy, ale chtěly by u nás pracovat. Zjistili jsme totiž, že největším problémem zájemců o práci ve FNB je dostupnost bydlení. Na vybraných pracovních místech tak sestrám přispíváme první rok 20 000 Kč na bydlení, druhý rok 10 000 Kč a třetí rok 5 000 Kč.
Jakou roli hrají v oblasti péče o zaměstnance benefity? Jaké benefity využíváte? O jaké je mezi zaměstnanci největší zájem (i dle struktury pozic) resp. máte některé benefity, kterými se snažíte odlišit?
Jak jsem již zmínil, tak podstatnou. Loni třeba zaměstnanci vyčerpali 24 milionů korun prostřednictvím benefitního systému Cafeterie na bázi FKSP, který jsme realizovali ve spolupráci s odborových organizacemi.
Pak nabízíme samozřejmě týden dovolené navíc, sick days, příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření či soukromé životní pojištění. Mezi další zajímavé benefity patří třeba dotované stravování, přednostní ošetření, což se týká i operací a rehabilitací, nebo také příspěvek na lázeňské pobyty a procedury ve Slatinných lázních Toušeň.
Benefity hrají na dnešním trhu pracovních sil obrovskou roli, jsme ale vázáni legislativou a zákony FKSP. Je to podobné jako ve vaší předchozí otázce. My nemůžeme nabídnout lékaři jako benefit auto - soukromá společnost ano. Pokud nabídneme například zaměstnancům benefit v podobě příspěvku na dopravu, tak ho zaměstnanec musí následně danit. Legislativa je v tomto směru trochu pozadu, ale věřím, že se na změnách pracuje.
Součástí FN Bulovka je také odborová organizace. Jak probíhá na Bulovce spolupráce s odbory?
V roce 2022 jsme uzavřeli s odbory kolektivní smlouvu s platností do roku 2025. Osobně považuji dosažený konsenzus za úspěch. Ve fakultní nemocnici působí 4 odborové organizace a půlroční intenzivní jednání znamenala finálně dohodu, která přináší benefity zaměstnancům, ale zároveň umožňuje rozvíjet koncepčně personální politiku. Dohoda s odborovými organizacemi obsažená v kolektivní smlouvě se netýká jen platového ohodnocení zaměstnanců, ale došlo i například k navýšení příspěvků na letní tábory pro děti zaměstnanců a razantní navýšení možností čerpání příspěvků z FKSP.
Nedílnou částí budování značky zaměstnavatele je i boj o budoucí talenty, kde musí být společnosti často velmi aktivní. Jak se této oblasti věnujete vy? Samozřejmě kromě toho, že jste nemocnicí fakultní a tím pádem se s potenciálními zaměstnanci setkáváte ještě před dokončením studia.
Uvedu aktuální příklad. Před několika dny jsem se vrátil ze Slovenska, kde jsem absolvoval jednání se zástupci několika univerzit a vysokých škol. FNB ročně „absorbuje“ desítky slovenských absolventů lékařských fakult a zdravotnických škol a na společných jednáních jsem se s představiteli vzdělávacích institucí dohodl na užší spolupráci. Ta se týká především oblasti praxí a využití programu ERASMUS pro studenty.
Vycházeli jsme z toho, že studenti poptávají praxi a program Erasmus ve FNB stále častěji a bude tak vhodné činnosti koordinovat. Slovenští studenti mají teď například k dispozici informace o FNB na školních intranetových stránkách. Za zmínku myslím stojí i to, že slovenským adeptům o práci ve FNB poskytujeme k náborovému příspěvku dle profese i příspěvek 2 000 Euro na relokaci.
Veřejností je silně vnímána atraktivita práce pro absolventy lékařských oborů, kterou jim stát ve svých zařízeních nabízí s ohledem na reálné naplnění jejich představ o rozsahu a druhu práce, odměňování atd. Jednoduše jde o nedostatek lékařů a lékařek vzhledem k nastavení systému dalšího vzdělávání, které musí absolventi medicínských oborů absolvovat. Jak tuto problematiku vnímá náměstek jedné z největších českých nemocnic?
Mladí lékaři mne budou za další myšlenku asi pranýřovat, ale z pohledu fungování nemocnice se jedná o zásadní personální otázku. Osobně bych se vrátil i třeba jen k "soft" verzi kvalifikačních dohod. Lékaři, kteří se dovzdělávají v nemocnici po absolvování školy, by měli mít povinnost část svého pokračujícího vzdělávání odpracovat v zařízení, které jim dovzdělání umožnilo. To by částečně eliminovalo nedostatek lékařů v nemocnicích.
Není třeba se bavit o třech nebo pěti letech, jak tomu bývalo dříve. I rok práce lékaře s plnou odbornou kvalifikací a vzděláním je pro každou nemocnici obrovským přínosem.
Osobní otázka závěrem: co je třeba k úspěšné komunikaci s lékaři, kteří mají obrovskou zodpovědnost a jsou de facto stále v krizových situacích?
Naprosto nutný je osobní přístup. Naši lékaři jsou profesionálové, kteří si často musí v rámci své profese poradit s krizovými situacemi. Zároveň ale řeší i standardní životní situace, které jim na personálním úseku pomáháme řešit. Stejnou péči ale věnujeme také sestrám a všem ostatním zaměstnancům.
Ing. Miloslav Vrána, rodák z Mariánských Lázní, je personálním náměstkem Fakultní nemocnice Bulovka. Vystudoval obor Podniková ekonomika a management na České zemědělské univerzitě v Praze.
Ve zdravotnictví působí od roku 2010 a má zkušenosti také například ze společnosti Penta Hospitals nebo Asklepion Lasercentrum. Profesní zkušenosti má také z oblasti IT.