Etický leadership je vrcholová manažerská disciplína

Vratislav Kalenda, Image Lab

Etický problém ve firmě je jako cukrovka. Dlouhou dobu nikoho netrápí, nebolí a najednou…

…k tomu záhy dojdeme. Proč to ale vlastně vůbec píšu? Původním povoláním jsem lékař. Řadu let jsem se věnoval všeobecné praxi, pracovnímu lékařství, psychofyziologii, psychosomatické medicíně a psychologii práce se zaměřením na leteckou psychologii. Specializoval jsem se na výběr lidí pro pracovní pozice, které vyžadují vysokou odolnost vůči psychické zátěži, mentální výkonnost a psychomotorickou koordinaci.

V roce 1996 jsme s bratrem, který je také lékař a věnoval se stejnému oboru, založili společnost Image Lab. Z lékařské praxe jsme si odnesli vědomí důležitosti etického přístupu. V medicíně je obecně etická vazba velmi silná. Je nutné eticky rozhodovat, pracovat s dokumentací, eticky sdělovat výsledky… Bohužel medicína je mnohdy poměrně bezmocná v tom, co musí, může a nemůže, a není to jen vina Hippokrata.  

Dnes pracujeme s firmami i jednotlivci v byznys sféře a svou předchozí lékařskou profesi považujeme za skvělé profesní zázemí. Opět pracujeme s lidmi, avšak s tím rozdílem, že více než na diagnostiku kognitivních funkcí, se teď více zaměřujeme na diagnostiku osobnostních vlastnosti a především na oblast posilování morální odolnosti, osobnostní integrity a na budování neformální autority a osobní reputace manažerů.

Jak je to s tou etikou a cukrovkou?

Jak jsem naznačil v úvodu, problém etiky spočívá podobně jako u neléčené cukrovky v tom, že přetrvávající drobné potíže nikoho dlouho netrápí, varovné příznaky se bagatelizují a najednou… najednou se objeví velký problém, který se nedá před okolím utajit. Následky opominuté léčby se pak už jen velmi těžko napravují. Etika je totiž záležitostí reputace, dlouho se buduje a snadno se ztrácí s nedozírnými následky. Etický škraloup se jen těžko a pomalu odstraňuje. Nevěnování pozornosti otázkám firemní etiky a etického leadershipu může firmu stát mnoho peněz, protože opravit narušenou pověst trvá dlouho.

Etický leadership je vrcholová manažerská disciplína. Můžete do firmy vybírat lidi morálně zralé, ale pokud ale ve firmě nebude vhodné prostředí a nebudete mít manažerské vzory etického leadershipu, neuděláte z nich etické lídry. Mezi schopností vědět, jak etický problém správně řešit (k tomu je morální zralost důležitá) a mezi schopností eticky rozhodnout a jednat je zásadní rozdíl, který je pro etický leadership podstatný.

Morální člověk a morální lídr není automaticky totéž. Úlohou etického (= morálního) leadershipu je, aby se étos etického přístupu ke všemu, co děláme, ve firmě systematicky šířil. Aby se nastavovala pravidla, a tím vytvářely podmínky, které brání neetickému jednání lidí morálně nezralých, a posilovala odvaha k etickému jednání u lidí morálně zralých.

Osobní odpovědnost posiluje silné etické zázemí

Podívejme se na to z pohledu zaměstnanců. Není vůbec jednoduché etické chování zaručit, ani jednoduše nastavit systém zabraňující neetické činnosti zaměstnanců. Statisticky vzato, je jisté, že ve firmách je celá řada lidí, kteří mají jen nízkou úroveň morální zralosti. Výzkumy ukazují, že pokud ve firmě existují faktory podněcující k neetickému chování, zaměstnanci k němu budou inklinovat – podle přísloví „Příležitost dělá zloděje“. Je tedy důležité, aby nastavovaný systém omezoval tyto příležitosti. Jak? Způsobů je celá řada. Kontrolní mechanismy považuji za samozřejmost.

Dále je důležité, že lidé musí jasně vědět, co se od nich čeká, co se smí a co se nesmí. Základní poučka zní: lidé se chovají podle toho, podle čeho hodnoceni a odměňováni. Je potřeba, aby při hodnocení zaměstnanců byl kladen důraz na etické chování a kompetenční modely pamatovaly na to, že existují různé zaměstnanecké skupiny a dokonce i pozice, kde etické riziko může být vyšší. Například pozice nákupčího.

Důležité také je jasné rozdělení pravomocí a odpovědností lidí ve firmě. Etický leadership stojí na osobní odpovědnosti za vlastní jednání. Není to o tom, že „oni tam nahoře“ nesou zodpovědnost za to, co a jak „my tady dole“ děláme. My přece jen vykonáváme jejich příkazy. Takový přístup bývá častým problémem firemní (ne)etiky v praxi. Je dobré nastavit jasný systém rozdělení moci, který s sebou nese osobní odpovědnost za svěřenou oblast na každé úrovni firmy.

A abychom to celé uzavřeli: „Ryba smrdí od hlavy“, a tedy vedení a manažeři jsou těmi, kteří musí jít příkladem, aby to celé vůbec mohlo fungovat. Ani morálně zralá osobnost zaměstnance totiž nebude mít odvahu poukázat na neetické jednání nebo neetické principy, pokud se ve firmě ví, že to nikdo z manažerů nechce ani slyšet ani řešit. Důležitá je tedy vzájemná komunikace…

Existuje několik nástrojů způsobů, jak se dá nastavit proces komunikace a zpětné vazby tak, aby zaměstnanci měli důvěru a odvahu sdílet své názory. Jedním ze základních nástrojů jsou anonymní komunikační kanály (například „Schránky důvěry“). Opět jsme ale u etiky – kanály musí zajistit anonymitu a musí zde být někdo nezávislý s vysokým morálním kreditem, který s touto informací začne pracovat a nezneužije ji.

Pro budování etického leadershipu může být pro manažery velmi nápomocný nástroj „360° zpětná vazba“ zaměřený právě na etické otázky a cílený plošně, nikoliv selektivně. S použitím tohoto nástroje je však spojena celá řada závažných etických otázek, jejichž řešení se chci věnovat v samostatném článku.

Ve chvílích, kdy s manažery pracujeme na etice na firemních workshopech, pracujeme s analogií, že je to stejné, jako bychom zkoumali firemní prostředí v laboratoři a neetické faktory byly virusy – velmi virulentní materiál, kterým se nikdo nesmí nakazit. Naším cílem je pak společně nastavit takové prostředí a podmínky, aby se nikomu nic nestalo a zároveň se virus nedostal ven mimo kontrolu, kde by páchal škody. Etické otázky samy o sobě vyžadují velmi etické zacházení, a proto je velmi důležitá vzájemná důvěra, otevřenost a diskrétnost, neboť práce, během níž taháme kostlivce ze skříní, nebývá vůbec jednoduchá ani příjemná.

Že to není vůbec jednoduchý proces? Budovat etickou kulturu a rozvíjet etický leadership je náročná a soustavná práce. Spočívá hlavně v nutnosti vidět a chápat souvislosti svého jednání a jeho bezprostřední i dlouhodobé důsledky. Není snadné vybalancovat požadavky předpisů a norem se záměry vlastního jednání – v tom spočívá věčný boj morálně zralých osobností.

 

Více k problematice etického leadershipu se dozvíte ve videorozhovoru:

Video video-2675191

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Následné články v sérii:

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace