Titul? Šestý v pořadí
Ještě v roce 2021 figurovalo vzdělání na třetím místě v žebříčku faktorů, které personalisté a manažeři sledovali při výběru kandidátů. O čtyři roky později kleslo na šesté místo u HR profesionálů i u nadřízených. Na prvních příčkách se pevně usadily relevantní pracovní zkušenosti a prokazatelné kompetence. Nejde o ideologický posun, jde o odpověď na trh, kde více než čtvrtina organizací uvádí, že role, které v posledním roce obsazovaly, vyžadovaly zcela nové dovednosti, a většina z nich měla problém vhodné kandidáty najít.
Třetina firem to dělá pravidelně, polovina váhajících chce začít
Více než třetina organizací (34 %) dnes při náboru často nebo téměř vždy uplatňuje skills-first strategie. Mezi těmi, kdo je zatím nevyužívají, vyjádřila zájem o jejich zavedení nadpoloviční většina (55 %). Paralelně roste i strana kandidátů: 87 % HR profesionálů se setkává s uchazeči, kteří předkládají alternativní certifikáty nebo jiné doklady dovedností – o deset procentních bodů více než v roce 2021.
Výsledky, které mluví za sebe
Firmy, které skills-first přístup uplatňují důsledně, vykazují měřitelné rozdíly. Překračují finanční cíle v 35 % případů oproti 27 % u firem, které tento přístup nepoužívají. Pozitivní firemní kulturu hlásí 86 % z nich, zatímco u ostatních je to 78 %. Přitom z hlediska kvality náboru obě strategie fungují srovnatelně – 62 % HR profesionálů potvrzuje, že skills-first přístup jim pomohl najít úspěšné zaměstnance, což je výsledek jen těsně pod 67 % u klasického výběru podle vzdělání.
AI nemění jen to, co lidé dělají – mění i to, co se po nich chce
Více než 80 % HR profesionálů, manažerů i řadových zaměstnanců souhlasí s tím, že umělá inteligence změní, které dovednosti budou na trhu práce ceněné. Jenže závěr studie je neočekávaný: technické znalosti sice zůstávají důležité, ale AI nároky na ně nesnižuje – 75 % personalistů očekává v nadcházejících třech letech větší poptávku po technických kompetencích a 84 % po tzv. power skills, tedy po kritickém myšlení, komunikaci a schopnosti úsudku. Firmy, které vsadí jen na AI gramotnost a přehlédnou tyto základy, si komplikují vlastní pozici.
Nejúčinnější metody zůstávají nevyužité
Behaviorální pohovory zvládá dnes 86 % organizací. Ale projektové zadání při výběru, kdy kandidát dostane reálný úkol a předvede postup řešení, využívá pouze 47 % firem, přestože organizace, které tuto metodu zavedly, vykazují výrazně nižší fluktuaci. Modelové simulace pracovních situací zkoušela méně než polovina, přitom firmy, které je zařadily, překračují finanční cíle častěji než ostatní. Jinými slovy: nejefektivnější nástroje leží na stole nevyužité.
Upskilling rozhoduje o tom, kdo zůstane
Skills-first přístup nekončí podpisem smlouvy. Zaměstnanci ve firmách, které pravidelně komunikují příležitosti k rozvoji, jsou angažovaní v 59 % případů oproti 31 % u těch, kde upskilling zůstává neviditelný. Spokojenost s prací vykazuje 59 % versus 37 % a loajalita k organizaci 61 % versus 47 %. Přitom každý čtvrtý zaměstnanec dnes uvádí, že o možnostech rozvoje v práci vůbec neslyší – přestože nadřízení jsou přesvědčeni, že je dostatečně komunikují.
Zdroj: The Skills-First Movement: Redefining How Organizations Hire and Grow, SHRM, 2026.