Vedení změn: tvůrčí práce nebo noční můra?

Klíčem k úspěchu každého manažera je schopnost úspěšně realizovat smysluplné záměry a cíle. Pouze tak můžeme zvyšovat vlastní přidanou hodnotu, dosahovat výsledky a zajistit udržitelný rozvoj organizace, za jejíž chod a dlouhodobou prosperitu zodpovídáme.

Jaroslav Průša

Realizace něčeho nového však již z principu vyžaduje změny v myšlení a jednání lidí a právě zde narážíme na překážky, jejichž řešení nás stojí hodně sil a o vypjaté situace není nouze.

Je možné to zvládat s větším klidem, lehkostí a úspěšností? Dá se to celé nějak zjednodušit a zvýšit naši šanci na úspěch a větší spokojenost? Určitě dá!

Impulsy ke změně

Změny vždy byly, jsou a budou přirozenou součástí našeho života i života v organizacích. V důsledku globalizace, vývoje společnosti i pokroku ve vědě a technice jsou však stále častější a razantnější. Náš postup při uskutečňování našich záměrů a cílů je tak stále více ovlivňován tím, co se kolem nás děje.

Ve vnějším prostředí může být podnětem ke změně například vstup nové konkurence na trh, změny v požadavcích nebo nákupních zvyklostech zákazníků, legislativní změny, vývoj politické situace i ekonomiky, rozšíření nové technologie, ale i dlouhodobě nepříznivé počasí u sezónního typu podnikání nebo třeba přírodní i jiné katastrofy.

Uvnitř vlastní organizace bývá impulsem ke změně nová vize, změna strategie, anebo pomalý postup či neúspěch při jejich uvádění do života. Popudem mohou být i nepříznivé hospodářské výsledky, převaha poptávky nad schopností vyrábět, rostoucí nespokojenost zaměstnanců, odchod klíčových manažerů či odborníků, sloučení firem, nová iniciativa z centrály, anebo třeba změna v osobě nadřízených.

null

Potřeba změny ale může pramenit i v nás samých. V průběhu času se mění náš pohled na svět kolem nás i naše životní postoje a priority. Prostředí, ve kterém jsme se dříve cítili jako ryba ve vodě, se časem může stát zdrojem nespokojenosti a frustrace. Vzrušení z boje a touha po stále lepších a lepších výsledcích se časem proměňuje v hledání smyslu toho, co děláme. Již nemáme potřebu někomu něco dokazovat, ani sobě samým. Toužíme po něčem hlubším. Větší životní rovnováha je pro nás stále důležitější.

Neočekávaný vývoj na trhu i uvnitř vlastní organizace nás tak staví před náročné situace a výzvy, jejichž úspěšné a efektivní řešení vyžaduje změnu přístupu a chování jednotlivců, týmů i celé organizace. Nové realitě musíme dobře porozumět, přijmout ji a včas se jí přizpůsobit.

Impulsy ke změně přicházejí každou chvíli. Někdy se objeví náhle a překvapivě a my bez jakéhokoli varování stojíme před výzvou, se kterou se musíme vypořádat. Jindy problém delší dobu bublá pod povrchem. Sice tušíme, že existuje, ale tváříme se, že máme na práci něco naléhavějšího (a to často máme) nebo si myslíme, že na jeho řešení máme stále dost času (a v tom se mnohdy mýlíme). Rostoucí tlak však jednou překročí svou mez a prudká erupce změní tvář našeho světa. Vše, co bylo dosud skryto, vyvře na povrch v celé své kráse i ošklivosti. Návrat k předchozímu stavu není možný; abychom přežili, musíme okamžitě jednat! Jak na výzvu zareagujeme?

Jak na změny reagujeme

Lidé se změnám přirozeně brání. Nutí nás dělat věci jinak, než jsme zvyklí. Vystoupit ze zóny pohodlí, měnit své navyklé postoje i způsoby jednání a učit se nové věci.

Naše pohodlí i pocit jistoty a bezpečí jsou v ohrožení. To se nám nelíbí, a proto jsme si během doby našli celou řadu způsobů, jak se změnám bránit a co nejdéle udržovat status quo.

A třebaže každá změna v sobě současně skrývá ohrožení i příležitost, obava z neznámého je přirozenou první reakcí na nečekané a rozsáhlé změny. Čím více změna naruší naši schopnost vidět do budoucnosti, tím větší je zmatení, rozrušení i nejistota a úzkost způsobené pochybnostmi, strachem a zastaralými způsoby myšlení. 

Co ale máme jako manažeři dělat? Vždyť přece musíme vyvíjet nové výrobky a služby, zvyšovat výkony, produktivitu i efektivitu práce, zavádět moderní postupy a technologie? A čas tak letí!

Co se musí stát, abychom změnu přijali

Změny jsme ochotni přijmout pouze když jim rozumíme, dávají nám smysl a vidíme jejich konkrétní přínos pro sebe i druhé, když důvěřujeme člověku, který je přináší (že je schopen nás jimi bezpečně provést a že to dělá pro blaho všech, nikoli pouze pro svůj osobní prospěch) a když věříme ve vlastní schopnosti tyto změny úspěšně zvládnout. Jak toho můžeme dosáhnout?

Momenty pravdy

Často mám během práce s klienty v roli trenéra a kouče pocit, že mnozí manažeři netuší, jak ke změnám v organizacích vlastně dochází a jak jimi své týmy úspěšně provést. Jak se na ně včas adaptovat. Jak využívat příležitosti, které s sebou přinášejí. Jak je iniciovat, prosazovat a dotahovat do úspěšného konce. Je to škoda, protože tak zbytečně ztrácejí čas a přirozený talent a tvůrčí potenciál lidí nechávají zbytečně ležet ladem.

Ve skutečnosti je to jednodušší, než se zdá, vyžaduje to ale více, než tomu dáváme. Musíme si však uvědomit, jak ke změnám dochází a kdy se rozhoduje o naší úspěšnosti při provádění změn.

Existuje pět rozhodujících momentů, ve kterých energii pro změnu buď zbytečně ztrácíme nebo ji naopak vědomě vytváříme a využíváme k podpoře našich záměrů. Podívejme se na ně:

  • Jak odpovědně reagujeme na překážky a výzvy
  • Jak řídíme činnost organizace
  • Jak do hry zapojujeme ostatní
  • Jak důslední jsme v dotahování věcí do úspěšného konce
  • Jak se učíme ze zkušenosti a nakolik svá ponaučení využíváme pro další zdokonalování.

Co v těchto klíčových momentech uděláme, rozhodne o našem úspěchu při provádění změn a uskutečňování našich záměrů a cílů.

Co k tomu potřebujeme a jaké postoje, dovednosti a jednání nám pomohou tyto klíčové momenty úspěšně a efektivně zvládnout, si povíme příště.

Články v sérii

Aktuální

Vedení změn: tvůrčí práce nebo noční můra?

Aktuální

Vedení změn: Co potřebujeme, abychom uspěli?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace