Challenging coaching V. – Kalibrujeme konstruktivně napětí

Vytisknout

Pavla Pavlíková, PCC, Innegry, s.r.o.

Jaký je váš názor na roli napětí v koučování a při práci s lidmi vůbec? Je vždy destruktivní, a proto bychom se mu měli vyhnout, nebo může být i přínosné?

V dnešním, pátém díle se podíváme na další pilíř modelu FACTS, a to jak pracovat v rozhovorech s napětím. Navazujeme na předchozí 4 články v sérii Challenging coaching – za hranice tradičního koučování.

Postupně jsme se seznámili se základním principem (vyvažování míry podpory a výzvy) a třemi pilíři modelu FACTS:

FEEDBACK – zpětná vazba,
ACCOUNTABILITY – zodpovědnost a
COURAGEOUS GOALS – odvážné cíle.

Dnes následuje TENSION - napětí.

Optimální úroveň napětí – Yerkes-Dodsonův zákon

Může se zdát zvláštní uvažovat v souvislosti s koučováním o napětí, obvykle nepředpokládáme, že by se mělo v koučovacím setkání vyskytovat. Typicky je napětí považováno za špatné, a že je třeba se mu vyhnout, jsme nabádáni k tomu, snižovat stres a relaxovat.

Souhlasím s tím, že je důležité vyhnout se stresu, ale nesmíme zaměňovat stres a napětí (nabuzení). Vhodná míra napětí produkuje výsledky. Napětí může zvýšit výkon, ale příliš mnoho napětí může vést ke stresu a snížit výkon.

S tímto závěrem ohledně závislosti výkonu a napětí přišli již roce 1908 američtí psychologové Robert M. Yerkes a John Dillingham Dodson a od té doby byl potvrzen mnoha dalšími výzkumníky.

Výkon se zvyšuje se vzrůstajícím fyziologickým či mentálním nabuzením (vzrušením) do optimální úrovně a pak začne klesat, jak ukazuje křivka na obrázku.

 

Křivka má tři oblasti. Levá část, kde jsou napětí i výkon nízké, jsme v pohodlí, komfortu, často je to až nudné místo. Pracujeme-li v této oblasti, snadno se necháme vyrušit, hledáme jiné více stimulující aktivity, nejsme moc motivovaní, činnosti jsou zde obvykle příliš fádní.

Pravá část křivky se vyznačuje negativními aspekty stresu, je zde příliš mnoho napětí, nabuzení. Dochází zde k vyhoření a výkon značně klesá, je potřeba udělat moc práce za příliš málo času, jsme přetíženi fyzicky či duševně, zabýváme se příliš složitými úkoly nebo jsme v beznadějné situaci. Je to oblast úzkosti, stresu, kde dlouhotrvající stres může vést k poškození zdraví.

Prostřední část je oblast vrcholného výkonu, kde optimální úroveň napětí vede k optimálnímu výkonu. Je zde vysoká výkonnost, vysoká motivace, energie, zaujetí, nadšení a psychická pohoda. Je to oblast, kdy jsme ve flow.

Je dobré prozkoumat, kde máme tuto optimální zónu, abychom k ní mohli směřovat a zároveň si hlídat známky přílišného stresu.

Kouč kalibruje napětí

Napětí je dynamická síla, která může být aktivně ovlivňována – zvyšována a snižována. Podle toho, s kým koučujeme, volíme optimální úroveň napětí pro daného koučovaného.

Je-li koučovaný pod velkým tlakem, volíme více podpory, snižujeme napětí, vytváříme podmínky k uvolnění stresu a vedeme spíše relaxační sezení.

Pracujeme-li se seniorním manažerem, který je velmi výkonný a má vysoký potenciál, může ho uvolněné sezení brzy nudit a naopak bude více prospívat, když se zvýší napětí a výzva.

Každá koučovací intervence, otázka, aktivita může přinést rozdílnou úroveň napětí pro různé osoby. Kouč vyhodnocuje, jak koučovaný reaguje, a podle toho kalibruje optimální míru napětí pro daného koučovaného.

Kombinace Yerkes-Dodsonových křivek koučovaného a kouče

Napětí v místnosti se samozřejmě vztahuje na oba, kouče i koučovaného. Jsou tu dvě Yerkes-Dodsonovy křivky, které spolu reagují během dialogu.

Kouč by měl znát svoji optimální úroveň napětí a během sezení zvažuje, v jakém stavu se nachází, zda se cítí uvolněný, relaxovaný nebo nervózní a znepokojený.

Za zamyšlení stojí i dynamická interakce mezi koučem a koučovaným, kteří mají rozdílné křivky napětí, jak vidíme na obrázku.

 

Představme si situaci, kdy kouč je osoba 1. V tomto případě optimální úroveň napětí pro koučovaného je mnohem vyšší než u kouče. To může být pro kouče obtížné, protože by se měl pohybovat za svou optimální úrovní napětí. Jak se s tím vypořádat?

To záleží na tom, komu kouč pomáhá. Pokud je primárním cílem pomáhat koučovanému, kouč musí být ochotný tolerovat osobní nepohodlí, aby pomohl koučovanému dosáhnout jeho optimálního výkonu.

A to platí i v opačném případě, kdy nízká úroveň napětí může být nepohodlná pro kouče. Také je dobré si uvědomit, že vystavování se napětí rozvíjí a zvyšuje toleranci a odolnost v průběhu času.

Dynamická práce s napětím

V koučování je naším cílem kalibrovat a dynamicky přizpůsobovat úroveň napětí v konverzaci tak, abychom dosáhli špičkového výsledku a neriskovali vyhoření nebo poškození vztahu. Můžeme používat následující verbální a neverbální intervence.

Zvýšení napětí:

  • Ticho
  • Prodloužený, intenzivní oční kontakt
  • Prohlubující otázky: Co ještě? Co víc bys mohl udělat? Čemu se vyhýbáš?
  • Výzva, aby koučovaný přijal větší riziko: Co je nejriskantnější věcí, kterou bys mohl udělat v této situaci? Proč to neuděláš?
  • Provokující tvrzení: To zní moc snadně. Myslím si, že tvůj šéf očekává víc.
  • Hraní „ďáblova advokáta“
  • Převzetí role oponenta
  • Zvolení opačného přístupu, než má koučovaný: Je-li rychlý, zvolit pomalý přístup a opačně.

Snížení napětí:

  • Zvýšení podpory aktivním nasloucháním (shrnování, parafrázování) a méně prohlubujících otázek
  • Uznání pocitů, které kouč vnímá u koučovaného
  • Ujištění a chvála
  • Nastavení nižších a snáze dosažitelných cílů
  • Přestávka, přesun do jiného prostředí, procházka
  • Opuštění tématu, které způsobuje napětí

Závěr

Chceme-li dosáhnout transformačních změn a posouvat výkonnost a schopnosti, potřebujeme nakládat s napětím konstruktivně a kalibrovat ho podle koučovaného tak, abychom dosáhli pro něj optimální úrovně výkonu.

Přílišné uvolnění může vést k ustrnutí (a taky usnutí na vavřínech) a naopak přílišné nabuzení ke ztrátě soustředění, odpojení se a až ke kolapsu.

A malé zamyšlení pro vás: Jak pracujete s napětím během svých sezení? Když se zvýší napětí, jak na to reagujete? Jaký to má vliv na vaši práci?

Příště se budeme věnovat pátému pilíři modelu FACTS – SYSTEMS THINKING. K čemu je dobré vnímat širší obraz? Jak a na kolik dát hlas systému?

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Komentáře k článku

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace