Změna práce už negarantuje vyšší mzdu, roste význam vedení a duševní pohody

Změna zaměstnání už pro řadu specialistů a manažerů nepředstavuje automatickou cestu k vyššímu příjmu ani kariérnímu posunu. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Antal Aktivita specialistů a manažerů na pracovním trhu 2026, který mapuje aktuální chování, motivace a očekávání zaměstnanců v České republice.

Monika Kolmanová, Recruitment Manager CZ & SK ve společnosti Antal
Monika Kolmanová, Recruitment Manager CZ & SK ve společnosti Antal

Změna práce bez finančního posunu

Změna zaměstnání dnes často nepřináší očekávaný finanční efekt.

  • Vyšší mzdu po změně zaměstnání získalo pouze 38 % respondentů.
  • U 35 % zůstala mzda beze změny a 28 % si dokonce pohoršilo.

Změna práce tak stále častěji nepředstavuje kariérní posun, ale reakci na aktuální situaci v zaměstnání. Změna zaměstnání už není zkratkou k rychlému finančnímu růstu. Kandidáti mnohem více zvažují stabilitu firmy, kvalitu vedení a dlouhodobou udržitelnost role.

Proč lidé dávají výpověď? Vedení a atmosféra vedou

Důvody změny zaměstnání se posouvají od finančních k nefinančním faktorům.

  • 42 % respondentů uvádí jako hlavní důvod odchodu špatné vedení
  • 39 % motivovala nabídka vyšší mzdy
  • 37 % odešlo kvůli špatné atmosféře na pracovišti

Významnou roli hrají také problémy v komunikaci s nadřízeným a dlouhodobý pracovní stres. Mzda tak zůstává důležitým faktorem, ale bez kvalitního vedení a zdravé pracovní kultury přestává být rozhodující.

Wellbeing pod tlakem: většina zaměstnanců zažívá příznaky vyčerpání

Výrazným tématem je stav psychické pohody zaměstnanců. 41 % specialistů a manažerů uvedlo, že se jejich wellbeing v uplynulém roce zhoršil, zatímco zlepšení zaznamenalo pouze 20 %. Celkem 86 % respondentů zároveň uvádí alespoň jeden příznak dlouhodobého stresu nebo vyčerpání.

Nejčastěji jde o:

  • nedostatek energie (68 %)
  • negativní emoce spojené s prací (64 %)
  • ztráta pracovního nadšení (64 %)
  • silný stres spojený s prací (57 %)
  • problémy se soustředěním (41 %)

Zhoršený wellbeing přitom souvisí i s negativním vnímáním vlastní pozice na trhu práce a větší nejistotou ohledně budoucnosti.

Mobilita po česku: bez stěhování, ideálně na dálku

Pracovní mobilita se přesouvá do online prostředí. 32 % respondentů by se za prací nestěhovalo bez ohledu na lokalitu. Zároveň je však 59 % ochotno pracovat na dálku pro zaměstnavatele mimo své město, a to i ze zahraničí.

Praha zůstává nejatraktivnějším centrem pro případnou relokaci (47 %), následuje Brno (21 %) a vybraná regionální centra či zahraničí. Zároveň však platí, že možnost práce na dálku se u většiny respondentů v posledním roce spíše stabilizovala nebo dokonce mírně omezila, zatímco očekávání zaměstnanců směrem k flexibilitě zůstávají vysoká.

Lidé se adaptují rychleji než firmy

Významným tématem je také rozvoj digitálních kompetencí a přístup k umělé inteligenci. Téměř 90 % respondentů chce dále rozvíjet své digitální dovednosti, přičemž více než 70 % se vzdělává samostatně.

Pouze přibližně dvě pětiny zaměstnanců však vnímají systematickou podporu ze strany zaměstnavatele. Umělou inteligenci vnímá 54 % respondentů jako příležitost ke zvýšení efektivity a 39 % jako možnost rozvoje nových dovedností. Současně se přibližně třetina obává jejího dopadu na pracovní uplatnění.

O průzkumu

Studie „Aktivita specialistů a manažerů na trhu práce 2026“ vychází z online průzkumu mezi 402 specialisty a manažery působícími v České republice. Zastoupeny byly různé obory – IT, inženýring, finance a účetnictví, administrativa, obchod, marketing, logistika, HR i vrcholový management. Report se zaměřuje na hodnocení profesního postavení, změny v odměňování, otevřenost ke změně zaměstnání, mobilitu, wellbeing a vliv digitalizace a umělé inteligence na kariéru.

Plná studie „Aktivita specialistů a manažerů na trhu práce 2026“ je k dispozici ZDE.